Stín katedráál

Každý, kdo poprvé hodil stín pod elementy na svém obrázku, mi dá zapravdu, že stínování je v digitálním scrapbooku prostě nepostradatelné.

Ono je to ale s těmi stíny takové ošidné. Nastínovat obrázek je na první pohled velmi jednoduchá záležitost, nicméně DOBŘE nebo spíše BEZCHYBNĚ nastínovat obrázek to je věc, která dělá potíže i profíkům.

Takže si zkusíme stínování rozebrat teoreticky, pak si ukážeme návody pro začátečníky, jak vůbec začít stínovat a pak nějaké vychytávky, jak se zkusit přiblížit tomu opravdu pokročilému stínování.

Stín na layoutu by měl dodržet jednu hlavní zásadu – musí být  přirozený jak jen to jde - nesmí obrázek rušit. Prakticky to znamená, že stín nevnímáte, pokud se na něj sami cíleně nezaměříte (např. ze studijních důvodů, jak to dělá konkurence :-))). Jestliže se ale díváte na obrázek co je pod tím dítětem rozlitého, případně co je to za šílenou černou skvrnu, je něco špatně a je potřeba, aby se autor obrázku se nad svou stínovou stylizací hluboce zamyslel. Klasickým případem stínového ústřelu (a dopouštím se ho často i já, ruku na srdce :-))
je stínování do oblohy, pamatuju si jak jsem stínovala asi před rokem a půl postavu stojící na molu a stín nesknočil s molem ale válel se někde ve vzduchu mezi vodou a oblohou. Můj bratr, scrapový neznalec se na obrázek zběžně, pár sekund podíval a hádejte čeho si všimnul, no jistě, stínu vznášejícím se v prostoru, kde se prostě nemá na čem chytnout a nemá co ztmavovat, že,  a řekl mi tu historicky cennou větu: "tos pěkně posrala...".  Od té doby vím, že když chci dělat reálný prostorový layout, musí se mi stíny válet pěkně na zemi.

Stíny v digiscrapbooku rozeznáváme prakticky trojí – stíny od umělého světla vrženého z našeho pohledu na obrazuvku (blesk) – to je asi nejčastější a nejpouživanější druh stínu, pak umělý stín z výšky nebo z nějaké strany od přiznaného umělého zdroje světla (lampička, světluška, svíčka, prosvítání mezi stromy) a pak ten třetí - stín přirozený od slunce (které nemusí být na obrázku obsaženo). Takhle to možná zní docela jednoduše, nicméně často se setkáváme s tím, že dochází ke kombinaci dvou nebo tří typů těchto světelných zdrojů v obrázku. A začíná mazec!

Ale kromě toho mazce, začíná právě ta vzrušující a neopakovatelná záležitost, které se říká kreativita. Stínování a to, jak se ho zhostíte, jaký styl si osvojíte, teprve tohle udělá z Vašeho obrázku neopakovatelný a jedinečný zážitek.

Jak celou tuhle šlamastyku rozmotat? Joo, tak to vám nikdo neporadí, to je totiž jen a jen na vás!

Pokud se scrapbookem začínáte a vytváříte většinou 2D rámečkové kompozice, držte se jednoduchého stínování prvního typu.

Jak se tedy stínuje jednoduše?

V gimpu – Filtry – Světlo a stín – Vržený stín

Nastavíte si hodnotu a vzdálenost stínu.

V gimpu je dobré stínovat kompozici až nakonec. Vždy si překlikněte na další vrstvu v panelu vrstev a pak už jen dejte Filtry – Zopakovat Světlo a stín /hned nahoře první v menu/

Pozor – jen málokdy se stane, že nastavené hodnoty stínu sednou na všechny elementy z kompozice. Předměty, které se nad papírem vznášejí v delší vzdálenosti, by měly mít stín vzdálenější, tj i světlejší, menší (plocha krytí se vzdáleností zmenší)  a více rozmazaný (např. motýlci). Velký element vrhá větší stín, malý element menší. Pozor také poloprůhledné elementy vrhají vždy alespon o polovinu slabší nebo jen naznačený stín.

Je také důležité v gimpu nemít zaškrutnuté políčko Povolit změnu velikosti – pokud ho zaškrtnuté máte, změní se vám velikost obrázku v místě, kde stín přesahuje přes papír pryč, takže místo klasického čtverce si uložíte více či méně širší obdélník.

Ve fotošopu – vrstva – styl vrstvy – vržený stín.

V tabulce, která se objeví, zvolíte úhel, intenzitu stínu, vzdálenost, rozsah stínu. Vše se vám hned objevuje přímo v layoutu takže se velmi příjemně nastaví stín jaký se vám líbí. Pokud si myslíte, že stín použijete ještě vícekrát (např. je dobrý na univerzální stínování mašlí) klikněte v tabulce na tlačítko Nový styl. Můžete si ho v následujícím kroku pojmenovat (např. stín na mašle) a uloží se vám do tabulky stylů, kterou najdete nad panelem vrstev – viz obrázek.

Na každou další vrstvu už pak stačí jen kliknout v panelu vrstev a vybrat jí ten správný styl – stín z vaší vlastní nabídky.

Takže to byl návod pro začátečníky a jedem s medem na pokročilé!

Stín pro 2D obrázky jsme si už rozebrali - ale stále nám zůstávají dva druhy stínů, ale dobrá zpráva je, že ty se už dělají technicky stejně :-)))

Takže – stíny od určitého světla můžeme použít jak v rámečkovém, tak layoutu s extrakcí (s vystřiženou postavičkou). Tady je malý příklad:

Lampa vrhá pomyslné světlo na židličky, které vrhají stín. Červeně je naznačený pravděpodobný proud světla (světlo lze u tmavšího pozadí samozřejmě doplnit patřičnou bílou šmouhou pokud v kitu je obsažena případně po uložení do jpeg světelným štětcem (viz konec návodu). Přímka světelného proudu, kterou vrhá dotyčná lampa by měla vytyčit směr stínu, který následně vrhá židle. Čím dál je židle od zdroje světla, měl by být stín delší a méně ostrý. Protože styl samotný to nikdy takto nedokáže nastínovat, musíte jít do vrstvy stínů a tam ji pěkně nadeformovat nástroji z panelu - (škálováním bez řetízku tj bez poměru stran, perspektivou, ve filtrech pak gaussovským rozostřením. Gimp to má jednodušší, že stín od začátku vede jako samostatnou vrstvu, ve fotošopu musíte stín pevně přilepený k vrstvě nejdříve odlepit - u nastylované vrstvy kliknete na takový ten symbol malého F pravým myšítkem a zvolíte v menu volbu – vytvořit vrstvu.

Dále pak postupujete jako v gimpu, tj pomocí transformací, deformací, perspektivy a warpu (od ps 2.9 výš) a ve filtrech gaussovským rozostřením případně všemocnou klasickou gumou dopracujete do kýženého tvaru.

Sem ještě vložím pajduláky denního světla :-D

Hlava vysokého pajduláka/elementu a je nejvýše tudíž  nejdál od podkladu pro dopad světla (země). Tj stín zde bude nejslabší a nejvíce rozostřený. Menší  pajdulák vrhá samozřejmě menší stín a tím i jeho hlava bude mít poměrově méně rozostřený a méně světlý stín.

Stejný princip pro vržení stínů totiž můžete použít na jakýkoli obrázek, kde není zdroj světla zřejmý, ale počítáte s přirozeným denním světlem (slunce). Záleží na vás, jestli scrapnete poledne, nebo dlouhé stíny v šest večer, případně mírně oblačno... to všechno je už na vás. Pamatujte, že stínování denním světlem je v tomto případě jediné, které použijete, sluneční zdroj bereme vždy jako hlavní a jediný zdroj světla.

Narozdíl od podvečerní, nebo noční lampy, kterou jsme si ukázali výše. tj - když nám začnou do příšeří zasahovat další zdroje světla a jsou vidět, tj slunce je nepohltí jako zdroj, začínáme s nimi počítat. 

Tam je to totiž ještě složitější. Kdy svítí lampy? Večer, v noci. Je tedy možné, že jsme kromě lampy použili navíc náš vlastní zdroj světla, abychom viděli na scénu, máme v ruce baterku, lucernu, nebo jsme bleskli bleskem a tím si scénu ozářili. Tahle pravděpodobnost je velmi vhodná pokud nemáte elementy a hlavně fotografie přímo nasvětlené do světla lampy (což se dá taky udělat, viz níže) , pak je dobré si říct, že se tu ještě od nás jako pozorovatelů - osvětlovačů ine další zdroj světla.

Potom se nám do schématu přidá ještě zelená barva:

To, jak dlouhý a tmavý bude ten nový stín, záleží na tom, jak blízko/daleko předpokládáme pomyslnou zeď. Jestliže lampa i židle stojí přímo u zdi, budou stíny nalepené na elementu. Čím dál jde obrázek perspektivou dozadu do otevřeného prostoru, tím budou stíny delší a světlejší. Také záleží na tom, který ze zdrojů světla považujeme za silnější. Stejné pravidlo pak platí i pro stínování layoutů, kde jsme použili více přiznaných světel – lamp, svíček atd. Počítat se vzdáleností a intenzitou zdroje.

A dostáváme se na úplný konec -  k pasáži slíbených a mých oblíbených světelných štětců.

V gimpu i fotošopu vypadají na panelu nástroje ikonky pro světelný štětec podobně – jako kolečko s dolů směrující čárkou naplněné černou barvou (možná zkumavka?)

Světelné štětce Vám pomohou doladit kompozici tak zajímavě, spíše pocitově, tak nějak víc výtvarně než stroze počítačově, takže tohle  žádný programem simulovaný stín nedokáže. Můžete použít k nasvícení kompozice jen tyto štětce, nebo si vyrobit kombinaci s klasickým stínováním, to je čistě na vás. Na stínování se používá režim ztmavení – většinou používáme nastavení ztmavení tzv. středních tonů, procentuální důraznost musíte vyzkoušet sami, každý obrázek potřebuje svůj individuální přístup. Stínovat můžete v rámci zachování předchozích pravidel každý element zvlášt, nebo po uložení do jpeg malovat přímo do jednovrstvého hotového layoutu. Světla od lampy můžete vyrábět naopak režimem zesvětlovacím, opět v režimu středních tónů a tam bych možná přímo doporučila  dělat to až u hotového layoutu. 

Tady je příklad před a po použití obou typů štětců na tom našem lampovém layoutu (omlouvám se za velké  nedostatky. Jede mi tu na monitoru pat a mat z dvd, Kubajz mi sedí už asi hodinu na koleně a mám jen malinkaté okénko na vytvoření ukázkového scrapu :-))) 

No, snad je z ukázky patrné, jaké super věci štětce dokáží...

Rozdíly nehledejte jen na pozadí, světelným štětcem jsou upraveny i židle, tam kde jsou osvětlené, jsou světlejší a jejich zadní - odvrácené strany jsou naopak ztmavené.

(použitý materiál je z kitu Glaze Dreams od PST Designs)