Strašák jménem DPI

DPI je anglická zkratka slov "dots per inch" což česky znamená "teček v palci"

V počítačové řeči se setkáme ještě se zkratkou PPI - je to pro nás pokud mluvíme o obrázku v počítači správnější výraz pro prakticky to samé. 

DPI se používá v souvislosti s tiskem, kdy tečka znamená bod který vytiskne jednou svou jednotkou tiskárna. P je zkratka pro "pixel", což je název pro "obrázkový bod".
Takže souhrnně můžeme mluvit u obou zkratek o počtu jakýchsi bodů v palci. 

Palec je 2,54 centimetrů.

Už samotným překladem tedy získáme hrubou představu o tom, co tento pojem znamená pro grafickou strukturu obrázku.

Totiž, že počet bodů v palci je velmi důležitý pro stanovení reálné velikosti obrázku.

Platí rovnice:

rozměr uvedený v pixelech  /lomeno/ DPI = reálná velikost v palcích

příklad:

fotka o velikosti 640 pixelů delší strana

při 300 dpi

má velikost 2,133 palce tj 5,42 centimetrů

fotka o totožné velikosti 640 pixelů delší strana

při 72 dpi

má velikost 8,889 palce, tj 22,58 centimetrů

Proč? Ta první je, laicky řečeno, prostě hustější. Pixely/body se v ní nahustily blíže na sebe a tím snížily reálnou velikost snímku. Na druhé fotce jsou pixely dál od sebe a nesmí jich být víc než 72 v palci. Proto je fotka více než 4x větší (to přepočtové číslo je konkrétně 4,1666...7).

Obě fotografie, pokud s nimi neprovádíme nějaké další zásahy, je možné vytisknout na stejnou maximální velikost ve stejné kvalitě, protože o co je fotka 300 dpi reálně menší, o to je záznam v každém palci víc nahuštěný a tím kvalitnější.

Tiskárny a fotolaby jsou však schopny vytisknout 300 bodů v palci - jejich technika se neomezuje na 72 DPI, proto všechny kity pro digiscrapbook, které podlehly alespoň nějaké výstupní kontrole,  jsou vyráběny v jednotném DPI 300 aby se předešlo velikostní i kvalitativní nejednotě a výstup pro tiskárny byl co nejrealističtější. Unifikovaný výstup 300 DPI přináší vám, scraperům pohodlí jednotné velikosti a jednodušší práce, stejně jako standardizované kvality.

Pro nás designery, no ono vás to asi nezajímá, ale napíšu to :-)  přichází problém ve chvíli, kdy je element malý a vyfocený na 72 dpi. Pro zahuštění pixeláže, musíme element vyfocený na fotáku, který neumí fotit na 300 totiž vždy 4násobně zmenšit co se týče centimetráže a to není vždycky úplně možné, vzhledem k povaze fotografie, nebo pro element výhodné. Proto je ideální poohlížet se už dopředu, pokud máte zájem designovat, po fotáčcích, které fotí minimálně na 180 dpi (kodak) nebo na 300 dpi což je ideální (nikon, mmch na ten fotím já a všechny věci od pst designs proto nejsou přerastrované, ale vyráběné od začátku na bázi 300) nebo třeba 320 dpi (olympus). U 320 musíte DPI uměle snížit na 300 abyste dosáhli požadované unifikaci dat.

Co DPI ale znamená pro vás, scrapery? Já myslím, že zbytečného strašáka. Při klasickém scrapování na předchystaný papír nic neměňte a nemusíte se o dpi starat. To už udělal výrobce kitu za vás. Pokud používáte neunifikovaný kit (např. freebie nováčci ap) zkontrolujte si dpi a upravte, případně vyměnte vrstvu pozadí za takovou, abyste začínali na 300 dpi při 3600x3600 což odpovídá unifikovanému rozměru pro americký scrap 12x12 palců. Jakože není to důležité, ale je to prostě lepší výchozí pozice.

Pokud začínáte svůj vlastní rozměr obrázku a znáte jen hodnotu v pixelech, nebo centimetrech zadejte si vždy 300 dpi, čímž se dozvíte druhou, reálnou hodnotu, ideální pro tisk.

Ale i když nedodržíte nic z toho, co jsem napsala, nemusíte se vůbec obávat složitého problému zvaného DPI při tisku. Tiskárny dokáží zpracovat vaše výstupy tak, jak je potřeba i při rozdílných údajích, jsou na to zvyklé a přizpůsobené, jediné, co je pro ně nezbytně nutné, je potřeba dodržet poměr stran. Často se setkávám s dotazy a obavami, jak fotky velikostně upravit, aby bylo možno je vyvolat na konkrétní požadovaný rozměr. Není potřeba nad tím přemýšlet a komplikovat si život. Tiskárny optimalizace na přesné rozměry fotky vůbec nevyžadují, tj nenakáží vám nikdy udělejte si obrázek o velikosti 15x10 cm při 300 dpi jinak vám to nevytiskneme. Vytisknou to samé o 72 dpi, nebo 680 dpi i když má obrázek reálně třeba 300x200 cm. Je to fuk.

Je to tak, že fotku A4 můžete vytisknout i na A3 nebo A5, protože máte dodržený rozměrový poměr A.

Pokud tisknete čtvercový scrap, je důležité, aby byl shodný rozměr délky a šířky, ale už je vcelku jedno, jestli máte 10x10 nebo 12x12 palců. 

Jediné, co je pro vás důležité, je právě ten rozměr délka x šířka.

Reálnou velikost jpg souboru limitují tiskárny a fotolaby pouze minimální velikostí fotografie, (to je samozřejmě důležíté omezení, kdy vám např fotku 640x480 vytisknou třeba max na 9x13 a na víc vás to nepustí)  na druhé straně případně maximálním objemem dat. 

Pokud nekontrolujete dpi, je ideální poslat do tisku obrázky s tím nejvyšším možným rozměrem a kvalitou, které jste schopni dosáhnout při jejich výrobě, aby tiskárna měla data, se kterými může pracovat.

Takže nebojte se DPI, myslím na tyhle zatrachtilé bodíky v palcích za vás :-)))